Damianova slova byla určena Celii. Jeho hlas byl velmi tichý. Zcela náhodou ho slyšeli pouze on a Celia.

Když mluvil potichu, nevyhnutelně se k sobě přiblížili. Vypadali, že si jsou velmi blízcí.

Julian se na ty dva neustále díval a jeho výraz byl čím dál hrozivější.

Celia slyšela Damianova slova a pohnula rty, ale nevěděla, co by v tu chvíli měla říct.

V tu chvíli se zdálo, že cokoliv by řekla, n