Celia chvíli stála bez hnutí a pak zamířila k Julianovi.

Julian se opíral o pohovku. Působil líně a lhostejně.

Když uslyšel hluk, vzhlédl k Celii a mírně povytáhl obočí. Dal jí tak najevo, aby mluvila, pokud má co říct.

Celia se podívala na pohovku naproti němu, ale neposadila se. Jen tam stála a řekla mu: „Musím ti něco říct. Původně jsem chtěla, aby ti to vyřídil zvláštní asistent Marcus, ale