Lyra byla velmi chytré dítě.

Za daných okolností bylo štěstí, že jí Julian nedal co proto. Přirozeně se neodvažovala doufat, že ji Julian sundá dolů.

Její nožičky však byly příliš krátké. Když je natáhla, špičky prstů mířily dolů, ale na zem nedosáhly.

Otočila hlavu a tiše se na Juliana podívala. Zjistila, že se na ni také dívá.

Ta scéna byla poněkud trapná.

Lyra zamrkala a chabě pípla: „Tati.“

Ju