Elara semkla rty a zavolala mu. „Jsem ještě venku. Příště není potřeba, abys mi něco nosil.“

Po několika vteřinách ticha na druhém konci se ozval Donovanův jemný hlas. „Dobře. Už je po desáté večer. Potřebuješ, abych pro tebe přijel?“

Kvůli tomu, co jí řekla Vivian, netoužila Elara po přílišném kontaktu s Donovanem. Odmítla ho: „Ne, odveze mě kamarádka. Jestli nic jiného nemáš, to je všechno.“

Zav