(***Elara***)

Bílý, žhavý vztek mě žene ven ze Silasovy budovy přímo do davu lidí v odpolední špičce. Proudy těl se tisknou k sobě, jak se všichni vracejí z práce domů. Díky tomu je snadné v davu splynout, když o pár minut později slyším Silase, jak volá mé jméno.

Když se ohlédnu, vidím jeho zběsilé oči pátrající v pohybující se mase lidí. Ignoruji jeho volání a vnořím se hlouběji do moře lidí, za