(**Elara**)

Ze spánku mě vytrhne nějaký zvuk někde v ložnici. Víčka se mi párkrát zachvějí a otevřou se ve chvíli, kdy mi teplé ruce sjedou na bok. Jsem stažena zpět k Silasově hrudi, jakmile mě svými pažemi ovine. Vzadu na krku zaboří tvář do mých vlasů.

„Omlouvám se, že to naše rande dopadlo takhle.“

Zavrtím se, abych se ocitla čelem k němu. Zamávám mu před obličejem svým zásnubním prstenem. Dia