Sebastianovy tváře zalil jemný ruměnec. Rychle odvrátil zrak a dával si pozor, aby to Elara neviděla.

„Už jsi jedl?“ zeptala se Elara zničehonic.

„Ano,“ odpověděl.

Teprve pak se uvolnila, ačkoli v ní stále přetrvával osten viny za to, že ho nechala tak dlouho čekat. Pospíchala do kuchyně.

„Čeho by ses napil? Mám čaj, kávu, nebo nějaké speciální koktejly,“ nabídla mu.

Když ji Sebastian uslyšel, nás