„Ten den... ten člověk, do kterého jsem narazila... jsi byl ty?“

Elara tomu sotva dokázala uvěřit.

„Ano,“ odvětil Sebastian, na rtech mu pohrával lehký úsměv a v očích se mu odrážel její vlastní neklid. „Poznal jsem tě hned, jak jsem tě uviděl. Obvykle působíš tak vyrovnaně... jak jsi mohla jít tak neopatrně? Narazila jsi mi do hrudi tak silně, že jsem sebou div necukl.“

Ačkoli ta slova zněla jako