„Už je pozdě. Jsem unavená. Půjdu radši na pokoj.“

Po krátkém zaváhání Charlotte vstala a odešla, přičemž Juliana ignorovala, ať už na ni volal jakkoli. Ani se neohlédla.

Následujícího rána se Elara sotva probudila, když si uvědomila, že ji Sebastian už pozoruje.

„Proč jsi vzhůru tak brzy? Proč nespíš trochu déle?“ zeptala se.

„Nemůžu,“ zamumlal Sebastian a podepřel se vedle ní o loket. Její roz