Příštího rána se Kaelie probudila sama. Cyrus se už potichu vytratil z pokoje, zatímco spala.

V místnosti přetrvávala jeho vůně, která jí připomínala jeho přítomnost. Část jí ho bude vždycky postrádat a toužit po jeho blízkosti, kdykoli bude pryč.

Po protažení a zívnutí jí chvíli trvalo, než se zorientovala, pak spustila nohy přes okraj postele a vstala.

Ranní světlo se plížilo nad obzor a ve vzdu