Julianna vrazila do knihovny v naprostém rozhořčení a pak se klesla do křesla u Kaeliina stolu. Byla oblečená v purpurovém kostýmku, pod nímž měla ladící květovanou košili, a podpatky jí hlasitě duněly o stěny, jak rozzlobeně kráčela ke královně. Podle výrazu ve tváři Julianna rozhodně neměla nejlepší náladu.

„I tobě dobrý den,“ pozdravila Kaelie a odložila knihu, kterou právě četla, aby přivítala