Ranní slunce probudilo Kaelie ze spánku. Cyrus ji držel v náručí; měl zavřené oči, ale jeho dech jí prozradil, že už je vzhůru.

Jemně natáhla ruku k jeho tváři a pohladila ho po líci. Vděčně jí políbil ruku. Leželi tam v tichu a jen se na sebe dívali, jejich oči zkoumaly každý centimetr toho druhého, jako by se báli, že se v příští vteřině rozplynou ve větru.

Chodbou se rozlehlo zaklepání na dveře