Kaelie vyšla z komnat krále a královny s jasným cílem. Ušla už kus cesty, než Hadria sebrala odvahu promluvit. „Vaše Veličenstvo, nejdeme do vaší pracovny?“

„Ne,“ řekla Kaelie za chůze.

„Ne? Smím se zeptat, kam tedy jdeme?“ Bázlivost v Hadriině hlase byla důkazem jejího neklidu.

„Do královské klenotnice. Musím si vybrat šperky.“ Ta slova zněla, jako by šlo o běžnou pochůzku.

„Aha.“ Na Hadriině tvá