Provalenými dveřmi vběhla do plamenů. Očima hledala jakoukoli známku života. Stráže jí byly v patách a volaly na ni, ať odejde, ale ona nemohla.

Byl to chaos. V chodbě ležela těla dospělých i dětí. Někteří byli příliš blízko výbuchu. Jejich obličeje byly k nepoznání a končetiny rozmetané po okolí. Někteří však zůstali vcelku, což jí dávalo naději.

Začala je prostě popadat a stráže dělaly totéž, pr