Zírám na tu postel.

Na tu jednu jedinou postel.

Na tu nepopiratelně měkkou, luxusní a pro tuhle situaci až příliš malou postel.

Ale pořád je to jen jedna postel.

Nevím, jestli se mám smát, nebo brečet.

Logicky vzato jsem to měla čekat. Nedávalo by smysl, kdyby nám dali oddělené postele, ale stejně se mi při pomyšlení na...

Na to, že...

Že budu sdílet postel s Reidem, rozhoří tváře.

Bez ohledu na t