ADELINE

Okamžitě přejdu do defenzivy a na okamžik zapomenu, že pokud se tenhle koš na nebi rozhodne naklonit, poletím vstříc své smrti. „To se jako vážně snažíš svalit vinu za své chyby na mě?“

Rty mu cuknou. „To bych si nedovolil. Skutečně.“ Snaží se nesmát, ale bídně selhává – ramena se mu třesou a ústa mu cukají, jako by se dusil úšklebkem.

„Kromě toho,“ dodá a v očích mu hrají jiskřičky, „jsi