NEZNÁMÝ

„Neměl být Brooks náhodou spojenec?“ zeptá se žena vedle mě. Jedno sluchátko má v uchu, druhé jí visí, zatímco s mírným nezájmem sleduje obrazovky před námi. Na několika monitorech běží záběry z lodi. Namotává si pramen svých vlasů po ramena na prst, je očividně znuděná. „Myslela jsem, že si ho necháš u těla trochu dýl. Že si s ním pohraješ, než ho odepíšeš. Taková škoda.“

Neodpovím hned.