ADELINE

Zaklepu na dveře Katininy domácí pracovny už snad po sté. Pořád zamčeno.

Jak jinak.

Poposunu si podnos v rukou – malá miska ovoce, obyčejná ovesná kaše, pár plátků toastu. Nic extra. Jen něco jemného, lehkého. Něco, o čem se nebude hádat.

Od té doby, co se tam včera zamkla, nic nejedla. Tím jsem si jistá.

„Kat,“ zavolám jemně. „Udělala jsem ti snídani.“

Ticho.

Čekám a doufám, že tentokrát