ADELINE

Jakmile s Reidem zavěsíme — on odchází na týmovou poradu pitvat příštího soupeře, já zůstávám se srdcem, které dělá piruety — uvědomím si, že už nemám žádnou výmluvu, proč se flákat.

Takže si vyhrnu rukávy a vrhnu se do práce.

Když hodiny odbijí šestou večer, připadám si, jako bych zestárla o rok. Bolí mě ruce. Nohy protestují. Vlasy mi voní jako tři různé druhy polevy.

Upřímně, vážně bych