ADELINE

To „kolečko“, jak se ukáže, spočívá v tom, že mě Reid táhne od skupinky ke skupince jako nějakou výstavní trofej, kterou odmítá položit. Každých pár kroků ho někdo poplácá po zádech, zakřičí jeho jméno nebo švitoří o posledním zápase. Pokaždé mu ruka sklouzne pevněji kolem mého pasu, nebo mi bradou přejede o spánek, nebo jeho rty najdou temeno mé hlavy v letmém polibku, po kterém se mi žal