KATYA

Jeho rty jsou na mých. Neopatrné. Nejemné. Prostě hladové.

Zalapám po dechu a on toho využije, prohloubí polibek a ochutnává mě, jako by celé věky hladověl. Talíř mi s řinkotem sklouzne z klína na stolek a najednou se líbáme, jako bychom měli umřít, kdybychom přestali. Jeho ruce jsou všude – pevně v mém pase, kloužou mi po páteři, ukotvují mě.

Křečovitě se držím jeho košile, přitahuju si ho