ELOWEN

Srdce mi bušilo, když jsem vzhlédla k Xavianovi. Slyšela jsem, jak kapitán vykřikuje příkazy, jak jsme se chystali k vyplutí.

Jeho vůně mi zaplnila smysly a dotek jeho ruky na mých rtech byl příjemný.

Pokusila jsem se vymanit z jeho železného stisku, ale on mě nepustil. Držel mě ve vzduchu, zatímco jsem sebou marně zmítala a poulila na něj oči. Nic neřekl, kráčel úzkou chodbičkou a zastavil