ELOWEN

Pozornost se mi přesunula ke dveřím. Stála tam Amara a v rukou držela košík.

„Ach, moc se omlouvám, že ruším, potřebovala jsem jen vzít nějaké brambory...“ Usmála se, když scházela ze schodů, oči jí těkaly ode mě na krev na Xavianových rtech.

Odvážila jsem se na něj podívat právě včas, abych viděla, jak si po rtu přejel palcem a setřel si většinu krve. Jeho chladné jantarové oči střelily po