ELOWEN

Xavian ladně ustoupil, a přece mi neuniklo, jak rychle se ode mě odtáhl. Skoro jsem se hořce usmála.

To bylo jediné, čím jsem pro něj byla; něčím, s čím si hraje, když padne noc a město zahalí tma... něčím, co mohl schovávat a použít, kdykoliv se mu zachtělo. Hračka, kterou si užije a odhodí ji, až s ní skončí, aby se o tom svět nikdy nedozvěděl.

Právě proto jsem s ním skončila.

Jediné, co