ELOWEN

Srdce mi divoce bušilo, když jsem ucítila konečné zpřetrhání pouta a bolest, která s ním přišla. Nedokázala jsem zastavit slzy, jež mi stékaly po tvářích.

Tohle byl konec…

Díky bohům za déšť… Zakňučení mé vlčice a bolest na hrudi jen sílily, jak ode mě Xavian odstupoval.

"Měla bys jít, podařilo se mi je nasměrovat na druhou stranu, abych ti dal trochu času, ale nepotrvá dlouho, než si uvědo