ELOWEN.

„No ne, podívejme... Zase se setkáváme.“

Snažila jsem se ovládnout svůj hněv, zatímco jsem zírala na muže před sebou. Byla jsem přikovaná ke zdi a z chuti krve v ústech se mi zvedal žaludek.

Opět jsem byla v celách hradu Westmere.

„Očividně to bylo nevyhnutelné,“ odplivla jsem si a zadívala se na samotného zrůdného Theodora.

Dotáhli mě sem před několika dny a každý den se mě snažili zlomit