Nash vešel do ložnice s podnosem, na kterém bylo ovoce, libová slanina a míchané bílky. Obvykle, když vešel, se na něj usmála s rukama na břiše, které jako by nepřestávalo růst. Dnes ráno ale seděla opřená o čelo postele a po tváři jí stékaly slzy.

Položil podnos na komodu, pak si sedl na postel a přivinul si ji k sobě. „To je v pořádku, Kotě.“

Zavrtěla hlavou a tělem jí otřásl další vzlyk. Dál ji