„Ehm, Sien, můžeme si promluvit později večer?“ zeptala jsem se jí.

„Proč? Děje se něco?“ zeptala se mě.

„To Griffin, prý se mnou jeho rodiče chtějí hned mluvit.“

„Aha,“ řekla. Vypadala zklamaně.

A mně to bylo líto.

„Víš co?“ řekla jsem jí.

„Co?“ zeptala se.

„Ještě nepůjdu,“ řekla jsem a ona svraštila obočí.

„Proč? Nemusíš spěchat zpátky?“ zeptala se Sien s očividnou obavou.

„Jo, měla bych, ale už