Prožívala jsem se Syem hezkou chvilku, okamžik vzájemného sblížení. Sy ke mně byl neuvěřitelně upřímný a říkal mi, jaký o mě měl strach, a nebudu lhát...

Dělalo mi to dobře.

Bylo příjemné vědět, že o mě má někdo starost – někdo, kdo ke mně není připoutaný, někdo, kdo se o mě nezajímá jen kvůli poutu druhů, ale proto, že mu na mně záleží jako na člověku.

Někdo, kdo se ptá, jestli budu v pořádku.

Ně