POHLED ELARY

"Luno Corrine," pozdravila jsem ji mnohem klidněji, než bych čekala, ani hlas se mi nezachvěl.

"Ta tvoje drzost. Nejenže vkročíš do mého domu, ale ty se dokonce opovážíš vejít až sem," hřímala před námi se zatnutými pěstmi.

"Jen mě napadlo, že by bylo fajn se stavit a pozdravit rodinu," utrousila jsem ironickým tónem, který ji jen ještě víc rozzuřil.

"Ty nevděčná malá mrcho," zaječela