Slunce zbarvilo oblohu do oranžova. Byla jsem schoulená do klubíčka u Rykerova boku. Právě navštívil neprobádané území a ani jeden z nás neřekl ani slovo. Byli jsme naprosto spokojení s tím tichem. Pak odtáhl ruku, kterou mě objímal, a posadil se. Několik vteřin zíral na vodu, než vstal.

„Rykere,“ oslovila jsem ho.

Nemohla jsem uvěřit tomu, co se právě stalo. Polevila jsem v ostražitosti já, nebo