„Musíme jít.“

Ryker se objevil právě ve chvíli, kdy jsem brala do ruky šálek čaje. Borůvkové muffiny jsem ještě ani nestihla ochutnat.

„Kam?“ zeptala jsem se.

„K tvému slyšení. Koná se právě teď.“

Zapotily se mi dlaně a šálek jsem odložila.

„Myslela jsem, že je to až večer,“ řekla jsem a vstala z pohodlného zahradního křesla.

Nora a Dorian na nás nevěřícně hleděli.

„Myslela jsem to vážně, když jse