Ryker mi náruživě sál zduřelý poštěváček. Rozpřáhla jsem ruce a hledala cokoli, čeho bych se mohla zachytit, ale kolem nebylo nic než beton. Ryker byl zlý. Odtáhl se právě ve chvíli, kdy jsem se chystala udělat. Odepřel mi svůj dotek, když jsem prahla po uvolnění.

„Už jsem ti říkal, jak krásně voníš?“ vydechl Ryker.

„Možná,“ zasténala jsem.

Dělal to pokaždé, když jsem byla na vrcholu. Přestal a ml