Ryker mi odtáhl židli a pak se posadil naproti mně. Nechal z učebny vynést všechny lavice a židle, ale já se nemohla nabažit toho náhrdelníku. Kdy měl čas ho koupit?

Byl to velký kámen. Viděla jsem v něm svůj obličej. Ryker měl dobrý vkus na šperky. Budu si ho navždy vážit. Přejela jsem po chladném kameni a usmála se. Rykerovo uchechtnutí mě přimělo zvednout hlavu.

„Co je?“

„Dostane se mi dneska v