ÚHEL POHLEDU: ON

„Tento měsíční kámen nebude bez ní ničím jiným než pouhou cetkou.“

Její slova mě vyvedla z rovnováhy a já se potýkal s myšlenkou, jež popírala veškerou logiku. Jak by to mohla být pravda? Mé zlaté oči, obvykle tak jasné a velitelské, teď zrcadlily vnitřní zmatek a odrážely mé naprosté zmatení.

„Má práce zde je u konce. Nyní odejdu,“ oznámila a mrštila obsidiánový kámen mým směrem.