Jaká to absurdní pravidla si tu nastoluje!

„Už nikdy se mě nedotýkej.“ Napodobovala jsem ho, zatímco jsem dělala obličeje. Otráveně jsem si odfrkla, popadla polštář a stiskla ho v náručí, jako by to byla jeho lebka.

„Copak si myslí, že po tom snad prahnu?“ zamumlala jsem rozzlobeně a mrskla polštářem zpátky na postel. Vstala jsem z postele a vyšla na terasu. Potřebovala jsem čerstvý vzduch, abych