„Dohlédnu na to, aby si odpočinula, až ji označím.“

Vyšli jsme ze sálů jako královský pár. Cestou ven jsme se na všechny usmívali. Jen jsem čekala na okamžik, až od sebe jeho ruce odstrčím, jakmile budeme pryč ze všech těch zvědavých očí. Cestou ven se můj pohled setkal se známými tvářemi. Jednou z nich byl Caelum. Caelum ke mně pozvedl sklenici, jako by mi přál dobrou noc. S úsměvem jsem mu mírně