„Jak jsi vyvolala posvátný strom?“

Nevěděla jsem, o čem mluví. Co že jsem vyvolala? Byla jsem stále tak ztracená a zraněná tím, co jsem právě viděla. Ani nevím, jestli to byla pravda, nebo si se mnou jen zahrávala má mysl. Pořád se mi tomu těžko věřilo, ale hlasitý nářek mé matky stále nutil mé srdce plakat pro ni. Po tvářích se mi koulely velké slzy. Valerianovy oči se zúžily mým směrem, když mě