LYRA.

Cestou zpátky domů jsem vedle Gemmy nedokázala přestat plakat. Byla jsem vděčná, že se Gemma na nic neptala, takže jsme obě mlčely, dokud jsme nedojely ke smečkovému domu.

Zaparkovala auto a můj pohled okamžitě střelil tam, kde obvykle parkovalo Rowanovo auto. Projela mnou obrovská úleva. Ještě nebyl doma. Nemusela jsem vysvětlovat, proč pláču.

Zůstala jsem sedět na sedadle a jen promýšle