AUBREY.

Stála jsem na balkoně ložnice, kterou jsme obývali ve vile. Sledovala jsem, jak se měsíc schovává za mraky, zatímco mě objímal chladný noční vánek. Netrvalo dlouho a zezadu mě objaly teplé paže a má záda se automaticky opřela o nahou, tvrdou hruď.

„Na co myslíš?“ zeptal se Preston, rty se mu otíraly o mé ucho, jak mě do něj jemně líbal a okusoval.

„Jen jsem děkovala Bohyni za tebe. A za