< Harper >

Jakmile všichni alfové odešli, s úlevou jsem si povzdychla. Upřímně, před tou schůzí jsem měla nervy úplně na pochodu. Po mém šlofíku a, díkybohu, i bez bolesti hlavy, mě přepadla úzkost. Pochybovala jsem o sobě, jestli se dokážu těmto mužům postavit se sebevědomím. Jestli nebudu koktat... Jestli nebudu pro smích... Zpochybňovala jsem sama sebe. Pak jsem ale pomyslela na rodiny zasažené