(Dnes ráno...)

< Varick >

Elyon kráčel po mém boku, když jsem vešel do trůnního sálu. Dva strážci okamžitě sklonili hlavy. Elyon jen švihl rukou a oni odešli. To mi přišlo neobvyklé. Většinou mu cizí oči, které nás sledovaly, nevadily.

"Jsem rád, že jsi konečně našel svou pravou družku, bratře," pronesl a zastavil se na úpatí schodiště, zatímco já pokračoval nahoru.

"Tobě platí to samé," odvětil j