Harper

Kočár nás dovezl na dlážděné nádvoří, přímo před velký kovaný portikus. Skrze okno jsem spatřila průčelí otcovy smečkové usedlosti a byl to působivý pohled. Bylo zřejmé, že jde o vojenský tábor, protože nad vchodem a podél okrajů střech vlály královské vlajky a na každém tyčícím se trámu visel zlatý štít a dva zkřížené meče.

„Harper, pojď,“ řekl mi Varick a nabídl mi ruku, abych se ho mohla