Kapitola 25 – Napůl víla, napůl vlk

Harper

„Děkuji ti, že jsi nám byl tak skvělým hostitelem, alfo Axtone.“

Stála jsem blízko kočáru a věnovala alfovi slandarské smečky vděčný úsměv. Varick stál vedle mě, připravený rovněž nastoupit do vozu, ale samozřejmě jsme se s naším hostitelem museli řádně rozloučit.

„Není zač, luno,“ alfa Axton krátce sklonil bradu. „Byl pro mě potěšením vám sloužit.“

„Před