„Víš, že ji můžeme z té rovnice prostě odstranit, a ty bys s tím nemohl nic udělat,“ řekl Tristan tichým a vyrovnaným hlasem. Hleděl na Romana bez mrknutí oka a ujišťoval se, že mu neunikl význam jeho slov ani jeho úmysly.

Hrdlo se mi začalo svírat, jako by mě jeho slova fyzicky dusila. Přiložila jsem si ruku ke krku a svírala ho, jako bych se snažila odtrhnout Tristanovu ruku, ale samozřejmě mě n