Když jsem znovu otevřela oči, zjistila jsem, že jsem na pokoji Romana Carvera. Ležela jsem na jeho posteli a místnost zalévala měkká záře noční lampičky. Netušila jsem, jak jsem se sem dostala. Poslední, co jsem si pamatovala, byla ta rvačka se všemi těmi vlčicemi.

A pak mi začalo třeštit v hlavě, mozek mi sevřel podivný tlak a najednou svět prostě zčernal.

I teď mi v hlavě tepat a tělo jsem měla,