Jak jsme dál vyli, energie proudící mým tělem mi připadala opojná i děsivá zároveň. Jako by se ze mě snažilo vysvobodit něco prastarého a divokého. Smečka na mé vytí odpovídala s takovou vervou, že mi běhal mráz po zádech. Tohle nebylo jen chvilkové vzplanutí emocí – bylo to něco víc. Něco skutečného.

Noční vzduch mě studil v srsti a svěží podzimní vánek nesl vůni spadaného listí a hlíny. Měsíc vi