[Pohled Tessy]

Po zdlouhavé cestě domů jsem byla kupodivu ráda, že je dům prázdný. Ne že bych nechtěla vidět mámu, ale věděla jsem, že by ve mně okamžitě četla jako v otevřené knize.

Trvala by na tom, aby se dozvěděla, co se stalo, a snažila by se mě mými pocity provést. Jenže já věděla, co cítím. Bolest. Vztek. Zradu.

Kvůli maminčině náklonnosti k Romanu Carverovi by mě nejspíš nutila, abych si s