„Ne,“ řekla Evie.

„Já něco mám. Dej mi deset minut,“ řekl Alaric.

Aniž by čekal na její odpověď, rozhodně zavřel dveře.

Uvnitř Evie zmateně zvedla obočí.

Venku si ti tři vyměnili zmatené pohledy a nechápavě na Alarica zírali.

Alaric si nevšímal napjaté atmosféry a ležérně řekl: „Tati, mami, Tatiano, běžte zatím ke mně. Nechte Evie, ať se dospí, a pak se můžete vrátit.“

Julian zareagoval jako první