Isabella se mu zavěsila do paže a prosila: „Sebastiane, není to tak, jak říkali...“

Snažila se ze sebe smýt jakoukoli vinu, její slova byla plná ublíženosti.

Sebastian ta slova sotva vnímal. V mysli se mu stále vracel obraz holčiččiny mrtvolně bledé tváře bez kapky krve.

Nemohl si pomoct, ale vzpomněl si na ty nejtemnější hodiny, kdy sám bojoval s těžkou virovou infekcí.

Chystali se ho upálit zaži